GEN 2:7-18, Karlin studios, Prague
CZ/
Umělci: Dominik Gajarský (CZ), Jakub
Jurásek (CZ), Tadeáš Kotrba (CZ), Šárka Koudelová (CZ), Michaela
Mildorfová (CZ), Tamara Moyzes (SK/CZ), Michal Ormandik (CZ), Eugenio
Percossi (IT/CZ), Vojtěch Pollák (CZ), Roman Štětina (CZ), Mark Ther
(CZ), Jiří Thýn (CZ), Yan Tomaszewski (PL/FR), Shlomi Yaffe (ISR/CZ)
Kurátoři: Caroline Krzyszton, Eugenio Percossi
Bůh stvořil Zahradu rajskou a jejím zahradníkem učinil člověka. V
lidské představě nemůže být nebe nic jiného než zahrada, místo dokonalé
harmonie, kde se rozvíjí tělo i duch. Zahrada je místem, kde se setkává
civilizace a příroda, kde člověk dává přírodě řád podle svých potřeb a
očekávání. Role zahrady je také důležitá pro proměnu lidské podstaty
samotné. Zemědělství přimělo člověka
efektivně upustit od nomádství a dovolilo tak rozvoj dnešní civilizace.
Na první pohled se to může zdát jako protimluv, avšak není, protože
dokonce i tam, kde je lidský život vzdálen fyzickému kontaktu se
zahradou, se sounáležitost rychle navrací pokaždé, když jdeme na
procházku new yorkským Central parkem, pařížským Bois de Boulogne nebo
pražskou Stromovkou. Toto souznění je také symbolicky obnoveno v nákupu
organických potravin na farmářských trzích. Vzhledem k tomu, že zahrada
nikoho neděsí, je chráněna a chrání a není nebezpečná, agresivní příroda
v ní nemá žádné místo: pouze harmonie. Přesto si je racionální člověk
dobře vědom toho, že dokonalá harmonie neexistuje, jen nenaplnitelná
touha jí dosáhnout. Dokonce i v Ráji měla zahrada naproti (jeho) slibům
daleko k dokonalosti: byla v ní zaseta semínka neklidu vyjádřená pocitem
osamělosti, pokušením a zakázaným ovocem.
Výstava potrvá do: 30. 11. 2014
EN/
Artists:
Dominik Gajarský (CZ), Jakub Jurásek (CZ), Tadeáš Kotrba (CZ), Šárka
Koudelová (CZ), Michaela Mildorfová (CZ), Tamara Moyzes (SK/CZ), Michal
Ormandik (CZ), Eugenio Percossi (IT/CZ), Vojtěch Pollák (CZ), Roman
Štětina (CZ), Mark Ther (CZ), Jiří Thýn (CZ), Yan Tomaszewski (PL/FR),
Shlomi Yaffe (ISR/CZ)
Kurátoři: Caroline Krzyszton, Eugenio Percossi
God planted a garden in Eden, where to place man as its gardener. In
human vision heaven can be nothing else than a garden, a place of
perfect harmony, where to nourish body and spirit. The garden is the
meeting point of civilization and nature, where man gives order to
nature according to his needs and expectations. The role of the garden
is so important to have transformed human essence itself. Agriculture
made men effectively abandon nomadism, allowing the development of our
civilization today. It looks like a contradiction but it is not, because
even where human life is at its farthest away from physical contact
with the garden, the empathy is quickly renewed every time we go for a
walk in New York´s Central Park, in Paris´ Bois de Boulogne, in Prague´s
Stromovka. This empathy is also renewed in the symbolic purchase of
organic food or in the farmers´markets. As the garden does not scare
anybody, it is protected and protects, it contains nothing dangerous,
aggressive nature has no place in it : only harmony. Still, rational man
knows well that there is no perfect harmony, just the desire to strive
for it, never to be achieved. Even in Eden the garden, despite his
promises, was far from perfect: it contained the seeds of unrest
expressed as a sense of loneliness, temptations and the forbidden fruit.
Exhibition open until November 30th, 2014
Žádné komentáře:
Okomentovat